Potence rozchodu kdy se dvě bytosti rozdělí, aby se mohly přiblížit k sobě samým. Chvíle kdy se vytvoří prostor pro nové, který můžeme zaplnit tím, co je více v harmonii s naším nitrem a cestou, kterou si naše duše přeje jít.

“Najednou tady není ten partner o kterého se mohu opřít, který mne obejde a pohladí. Díky čemuž mohu vidět své dětské rány a uvidět i to, kdy pro mne nebyly moji rodiče. Mám možnost dospět a obejmout své raněné vnitřní dítě a postavit se za sebe. Na vlastní nohy. Integrovat své oddělené části a ne je zaplnit někým jiným. Mám možnost stát se znovu sebou, znovu celistvou, a přitáhnout tak k sobě někoho, kdo je také celiství a sám sebou. Tvořit dospělý vztah v němž víme, že přítomnost toho druhého je darem a nikoliv drogou. Žít jednoduše, ruku v ruce s přirozeností, v oddanosti cestě srdce, protože již žádný stín není silnější než-li je ona.“

– úryvek z mého deníku